Po nedávném raketovém útoku a přípravách Izraele na případnou vojenskou odpověď přicházejí protiútoky ze strany Íránu a sázky se zvyšují. Konzultace Bidenovy administrativy s izraelským bezpečnostním kabinetem ohledně možného cílení na íránskou ropnou a plynovou infrastrukturu podtrhují naléhavost a potenciální volatilitu situace.

Náměstek velitele Íránských revolučních gard Alí Fadaví jasně prohlásil, že jakýkoliv útok Izraele bude odplacen údery na izraelská energetická zařízení. Tato hrozba zdůrazňuje provázanost mezi vojenskými akcemi a energetickou bezpečností. Izraelská ekonomika, která je silně závislá na svém energetickém sektoru, by mohla čelit katastrofickým výpadkům, pokud Írán splní své hrozby. Možnost přímé konfrontace o energetické zdroje zdůrazňuje křehkou rovnováhu moci v regionu a otevírá otázky o širších dopadech na globální ropné trhy, komentuje ve svém článku portál The Financial Analyst.
Odmítnutí Bidenovy administrativy zvážit útoky na íránská jaderná zařízení naznačuje opatrný přístup k již tak nestabilní situaci. Zaměření na energetickou infrastrukturu však naznačuje posun směrem k ekonomické válce jako prostředku tlaku. Tato strategie by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Írán a Izrael, ale i pro světové ceny energií a dodavatelské řetězce. Pokud by íránské odvetné údery narušily ropnou produkci, mohlo by to vést ke strmému růstu cen a nedostatkům dodávek, což by zasáhlo ekonomiky po celém světě.


Odhodlání Íránu podporovat své spojence v Libanonu, jak ukázala nedávná návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Bejrútu, demonstruje ochotu vyostřit konflikt. Tento krok nejen upevňuje íránský vliv v regionu, ale také představuje výzvu izraelské vojenské strategii. Íránský narativ, že je stabilizujícím faktorem pro své spojence, je přímým protikladem izraelského zobrazení sebe sama jako ochranné hráze proti agresi.